Čeřínek

Je pátek 28.dubna 2017 a ve 14.30 hod. vycházím z domu v krátkých kalhotách a hned se divím. Venku je zima a sněhoprší. Okamžitě se vracím zpět – vytáhnu mobil a ejhle, venkovní teplota 2 stupně nad nulou a pršet má celý den. No nic, vezmu si kalhoty o kousek delší a šlapu na sraz, který je na městském vlakovém nádraží. Tam už čeká p. Zdeněk z Čeřínku, který nám odveze zavazadla na chatu. Po chvilce čekání naložíme věci a rozdělíme si děti / já mám 7. + 8. + 9. tř. a Věrka má zbytek mladších – 5. + 6. tř. /. Po nástupu do vlaku jedeme asi 15 minut na nádraží v Kostelci nad Jihlavou. Já cestu strávím povídáním se známým průvodčím a děti s mobilními přístroji. Po příjezdu na nádraží naše skupina v klidu vystoupí a marně čekám, kdy z druhého vagonu vystoupí zbytek výpravy. Začínáme mít nervy a běžíme k druhému vagonu, kde se náhle otevřou konečně dveře a zbytek vystoupí. Tak jsme konečně všichni na nástupišti, kde na nás čekají sourozenci Sochorovi. I oni si dají své zavazadla do auta a vyrážíme pěšmo na Čeřínek. Opět jsme rozděleni na dvě skupiny a šlapeme. Počasí nic – moc a já si vzpomínám na písničku - … ani déšť, ani sníh na fešáky neplatí … Fouká vítr a děti podstatně zrychlují kroky a mám co dělat. Trojice nejstarších prchá daleko před námi a my zbývající odbočujeme nad Cejlí do lesa. Elitní skupina pokračuje dále po silnici a mizí v dáli / mají smůlu /. My jdeme po značce a ze stromů na nás padá to bílé, mokré brr.. Po 45 minutách dorážíme k chatě, bereme si zavazadla z auta a jdeme do tepla restaurace. Po pěti minutách doráží i nejstarší a tak jsme všichni. Hned na začátku mám asi 20timinutový monolog, který poslouchá ze zaujetím celá restaurace. Po mém proslovu se jdou děti ubytovat a v 18 hodin máme večeři. Do této doby přijíždí i osm dětí ze Spartaku Třebíč, kteří s námi budou absolvovat toto soustředění. Celkový stav – 35 dětí AXIS + 8 dětí Spartak Třebíč + 5 vedoucích AXIS + 2 vedoucí Spartaku ---- celkem 50 účastníků. Na večeři dnešní den jsem objednal 25 porcí srnčího guláše s chlebem a 25 porcí těstovinového salátu s tuňákem a čekal jsem co se bude dít. Nic, v pohodě si každý vybral co chtěl / já jsem ochutnal guláš, ale i ten salát mě lákal /. Po jídle byl odpočinek, před kterým jsem ještě vysvětlil, že záchod. mísy nemají fotobuňku, že musí po sobě spláchnout a jak použít záchod. štětku a pak se šlo na večerní výběh / okruh měřil cca 3,5 km /. Někdo běžel jedno a někdo dvě kolečka. Po doběhnutí následovalo převlečení a odpočinek. Večerka dnešní den byla ve 22.00 hod. / na pokojích se muselo být od 21.30 hod. /. Je první noc a tak po půl desáté vypínáme wifi a nejde internet / asi jsme je docela naštvali /. Po desáté hodině už je docela klid až na jeden pokoj / víme který /. Tímto skončil tento první deštivý a sněživý den / na chatě je zhruba 10 cm sněhu /.

Je sobota 29. dubna a dopadlo to jako vždycky. Po šesté hodině se probouzí jeden nejmenovaný pokoj a začíná bordel / mlácení do zdi, řev atd. /. No nic, jdu se osprchovat a budíček posuneme o půl hodiny dříve. O půl osmé vstávají i ostatní a jde se běhat večerní kolečko / nemuselo to být /. Po doběhnutí je snídaně / čaj, mléko, sýr, salám, vánočka atd. /. Po jídle je čas na úklid a jdeme do toho. Dopolední program je jasný – dvě – tři kolečka na čas.

Tímto během byl dopolední program vyčerpán a byl odpočinek. Ve 12 hodin jsme odešli na oběd – polévka – vývar a pečené kuřecí stehno s rýží. Po jídle jsem zjistil, že někdo čistotný si očistil boty o zeď a bylo zle. Viník vypátrán nebyl, ale někdo zeď poté vyčistil. Odpolední program začal ve 14.30 hod. a byla to vycházka do přírody. Po příchodu zpět bylo opět volno a v 18 hod. byla večeře – kýta na portském víně s bramborem. Po jídle jsem odešel s Třebíčí a 8. + 9. tř. na večerní vycházku do Krčmy. Tam jsme si dali limonádu, chvilku poseděli a šli jsme na druhou večeři – opečený špekáček s chlebem. Po tomto jídle byla příprava na večerku / opět v 21.30 hod. /. Dnešní večerka už byla dodržena / asi zásluhou 8. + 9. tř. /. Po mé kontrole byl na chatě už byl naprostý klid. Tímto skončil tento druhý den.

• Je neděle 30.dubna a já ráno v sedm hodin vstávám a jdu pod sprchu. Na chatě je naprostý klid. Dávám sprchu a nechám je spát. Po 7.45 hod. odcházím na snídani a po cestě potkávám nejstarší kluky, kteří už jdou na snídani se mnou. Jsem po jídle a pomalu se začínají trousit i ostatní. Několik lidiček posílám zpět za dveře / vůbec mě a vedoucího chaty neznají, projdou okolo nás a nic /. Každý to potom pochopil. Po jídle byl úklid a v devět hodin jsem začal zábavným cvičením na hřišti. Jednoduchá dětská hra - červený a černí dala našim starším zabrat a někteří na to budou asi vzpomínat. Po tomto rozcvičení jsme se šli napít a šlo se na vyvrcholení. Stará Strnadova stezka viděla tento závěrný běh. Trasa měří přesně 50 metrů a běželo se to celkem min. třikrát – 98% účastníků to odběhla nad moje očekávání / moc se mi to líbilo /.

Po doběhnutí se šlo na chatu – byl úklid a hodnocení. Po hodnocení byl oběd – polévka – vývar a poté svíčková, svíčková + šlehačka + brusinky. No, nebudu o jídle psát dál – zkuste si na ten Čeřínek udělat výlet. Po jídle se šlo dodělat úklid a začala invaze rodičů, kteří si začali přijíždět pro své ratolesti. Vlakem zpátky už jelo pouze 8 dětí. Cesta vlakem proběhla poté v pořádku a ve 14.30 hod. příjezdem na městské nádraží skončila tato akce.

Hodnocení :

Z mého hlediska jsem byl spokojen a i překvapen / v dobrém /. Díky všem …opravdu všem, nebyl žádný problém.

Zvláštní poděkování patří i vedoucímu chaty p. Vlčkovi za jeho přístup a kuchařince za přípravu stravy.